Kategorie
Osobní názory Jana Kříže

Jak zvládat pandemii ve společnosti bez důvěry?

Situace s covidem je nyní v Česku dost hrozná. Čísla sice teď nejsou úplně nejhorší (jako na vrcholech vln), ale důvěra ve společnosti je snad nejníže za poslední rok a výhledy v řádu tří měsíců hodně špatné.

Od května dál věřím, že vakcinace spolu s lepším počasím situaci obrátí k lepšímu (snižování zatížení nemocnic, snižování vážných případů a úmrtí). Jenže tady optimismus končí.

Do té doby:

  • Máme strašně vysoká čísla jako „základ“ další vlny, která velmi pravděpodobně přijde, kvůli šířící se nové (britské) mutaci. Při znalosti, jaká je situace v nemocnicích teď, tak příští dva měsíce to bude krušné (na osobní rovině – je fakt dobré v příštích týdnech nepotřebovat ošetření v nemocnici – i když ve chvíli, kdy potřeba bude, tak do nemocnice určitě jeďte, další nadúmrtí z předpokládané nedostupné kapacity by byly hodně smutné).
  • Lidi (osoby) si jedou „po svém“ (ono tak dlouho se vzývá „selský rozum“, až se lidi skutečně vykašlou na názory lidí s hlubším vhledem) a vláda má malý vliv na další změnu chování lidí (tedy další příkazy/zákazy vůči lidem bez dalšího budou velmi málo účinné, možná naopak více a více lidí pojede po svém bez ohledu na vládu a na pravidla).

Co bych dělal?

  1. Zavedl do tabulky opatření stupeň PES6. Ne s tím, aby se hned aktivoval, ale s tím, aby byla stále možnost / hrozba ještě zpřísnit. V něm by zejména měla být opatření proti velkým zaměstnavatelům (vůči nim stát stále má relativně páky a tedy dojde reálně k naplnění, pokud by už to vláda nakázala). Ambicí by mělo být to, aby se zaměstnavatelé snažili situaci dostat pod kontrolu už nyní (a tedy skutečně spolupracovaly na trasování a pravidelném plošném testování zaměstnanců).
  2. Ze strany státu zavést jednoduché a podstatné kompenzace. Pro ekonomické subjekty prostě vycházet z tržeb 2019 a všem co požádají nějak dorovnávat. Pro lidi pak vhodně nastavenou výši náhrady příjmu, pokud budou v karanténě/izolaci. Nějaký drobný finanční bonus za pozitivní test. Vše možno odstupňovat tak, že ve vyšších stupních PES mít vyšší náhrady (protože je důležitější, aby docházelo k testování a trasování.
  3. V nižších stupních (4 a níže) bych připravil propracovanější plán na částečné – ale trochu udržitelné – otevření škol. Společenské náklady na uzavřené školy jsou asi ty vůbec největší.
  4. Vzhledem k situaci, kdy lidi stejně striktní pravidla nedodržují je potřeba přepnout do módu bližšímu jejich reálnému chování a odstranění největšího napětí ve společnosti. Ve stupni 4 (a možná částečně i v současné pětce) umožnit některé služby (kadeřnictví, ubytování) za striktních pravidel, zejména vyžadování po všech zúčastněných pravidelný test (co dva dny), případně potvrzení o očkování či protilátkách.
  5. Pro fungování 3 a 4 je potřeba masivně navýšit kapacitu testování. Nyní je dostatečná, jenže se (vzhledem k velikosti problému u nás) testuje stále málo. Takže to musí jít ruku v ruce.
  6. Očkování – máme teď cca měsíc až dva na přípravu systému, který zvládne obsloužit masivní očkování. Teď ještě jsou skutečným problémem počty dostupných dávek – vakcín. Takže i přes zpackaný start registračního a rezervačního systému se zas tak moc nestalo (z pohledu epidemie – stát jen ukázal, že to opět řešil na poslední chvíli a nezvládl to). Jenže už v dubnu a květnu (ideálně už v březnu) by mělo být dávek hodně a to tedy znamená nutnost očkovat hodně rychle, aby se vakcíny nehromadily v mrazácích a vakcinace přispěla k ústupu epidemie – každý týden k dobru jsou ve výsledku ušetřené miliardy a desítky až stovky životů.