Volby do sněmovny 2017

Krátké shrnutí

Doporučuji volit:

Zelení – pokud je pro vás důležité, v jakém prostředí budeme my a naši potomci žít za desítky let – a také, aby sociálně slabší a rodiny (jakéhokoli typu) měli podporu společnosti

STAN – pokud chcete vyzrálé osobnosti a je pro vás důležité, aby se více rozhodovalo blíže lidem (obce, kraje) – tedy méně plošných dotací a centralismu

TOP09 – pokud je pro vás důležitá spolupráce v Evropě, obchod nejen v uzavřeném Česku

Piráti – pokud je podle vás současný politický systém vadný a chcete do něj pustit nadšené leč nezkušené mladíky, kteří to myslí dobře. Nesmí vám vadit moderní technologie a srovnáte se s myšlenkou přímé demokracie.

KDU-ČSL – pokud považujete za základ společnosti tradiční sezdanou rodinu (muže a ženu) s tradičními rolemi ve společnosti a vlastně nechcete nic moc měnit

Nedoporučuji volit:

ODS – jen pokud věříte, že si s problémy světa co na nás dopadají poradíme lépe sami jako Česko a souhlasíte s tím, že evropské regulace jsou vždy zlo

ČSSD – pokud je pro vás důležité, aby důchodci dostávali důstojné důchody a zdravotnictví bylo stále bez přímých úhrad od pacientů a věříte, že to nějak ufinancujeme (a přinejhorším nám pomůže Čína)

Prosím, prosím, prosím, nevolte:

ANO (Babiše) – ač strana občas udělá něco dobrého a pár lidí v ní je dobrých, vždy jde a půjde o prospěch a zájem vlastníka hnutí – Babiše. Ne zájem občanů, ale zájem jeho.

SPD (Okamuru) – snažit se řešit migrační krizi je OK. Strašit lidi a lhát je ale špatně. Tomio je zlý člověk!

KSČM (komunisty) – stranu, která se stále druží se Severní Koreou, nedokázala se odstřihnout od své minulosti (justiční vraždy) a chce pryč od demokratického západu směrem do nesvobodného Ruska a Číny.

Obecně k volbám

Jak volit do sněmovny v roce 2017?

Volte. Zvažujte, které strana je blízká vašemu světonázoru (jestli chcete více bezpečí nebo více svobody nebo zdravou přírodu nebo (ne)tradiční rodiny a tak dále) – na to můžou být indikátorem volební programy, v omezené míře pak různé volební kalkulačky (zjednodušují na odpovědi ano x ne u komplikovaných problémů – čtěte případné komentáře stran) a volební debaty.

V debatách a programu je kromě světonázoru dobré hledat reálnost, konkrétnost – prostě “jak přesně toho ráje na zemi chce strana dosáhnout”. Slíbit lze vše, papír i televize snesou hodně. Přemýšlejte, jestli jsou řešení uskutečnitelná.

Neméně důležitá je i důvěra v kandidáty, že skutečně chtějí sloužit veřejnosti (ne sobě) a jsou ve svém světonázoru pevní (nenechají se koupit, nepředstírají ho jen před volbami) a také mají schopnosti nutné pro uskutečnění svých plánů (dokáží se domluvit s jinými politiky, dokáží napsat kvalitní zákon, nechají si poradit od odborníků, budou se věnovat svému mandátu naplno). Tady nepomůže nic jiného, než zkušenosti s konkrétními lidmi. U současných politiků může třeba inventura hlasování naznačit, jak je kdo stálý ve svém světonázoru nebo výsledky různých ověřování výroků můžou pomoci s tím, jak kdo v diskusích říká (ne)pravdy.

Mimochodem, politika je řemeslo. To, že je někdo v politice dlouho není na škodu – pokud skutečně slouží veřejnosti a ne sobě, tak předchozí politické zkušenosti jsou určitě VÝHODOU.

Na druhou stranu i lidé co zatím v politice nepůsobili můžou být vhodnými kandidáty – měli by ale vždy mít za sebou nějakou ověřitelnou osobní historii ve veřejném prostoru. Jejich postoje a minulé činy by měly být známé. Nevěřte na spasitele, který se objeví a vše vyřeší.

Malé strany a taktická volba

Strany, které nedosáhnou 5 % se nedostanou do sněmovny. Traduje se, že jejich hlasy “propadnou” a že připadnou (hlavně) vítězi voleb. Realita je díky našemu volebnímu systému komplikovanější – přesněji to popisuje Štěpán Mairovský. Zjednodušeně platí, že pro voliče se spíše vyplatí vhodně zvolit kraj ve kterém bude hlasovat než “pro jistotu” nehlasovat pro stranu, u které je riziko, že se do sněmovny nedostane. Koho by to zajímalo – hlasujte pokud možno ve (co do počtu voličů) velkém kraji – a ještě ideálně takovém, který volí vám sympatické strany. Jinak řečeno – kavárníkům z celé republiky by se vyplatitlo jet volit do Prahy.

Každopádně ale k nějakému přerozdělování (hlasů, resp. mandátů) dochází a velké strany jsou zvýhodněny.

Existují ale i další 2 hranice: při překonání 3 % strany dosáhnou na větší pravidelný příjem od státu. Při překonání 1,5 % pak strany dosáhnou na menší příjem od státu. Teprve při méně než 1,5 % strana nezíská vůbec nic.

Velká část voličů je nerozhodnutá, jak ukazuje třeba mapa voličů v průzkumu od Behavio https://mapavolicu.behavio.cz/ Nikdo před volbami neví, jak přesně se voliči nakonec rozhodnou. Co je ale velmi pravděpodobné, je, že voliči tíhnoucí k určitému světonázoru najednou nezačnou volit někoho kompletně jiného. Konkrétně pak – středové (středopravé i středolevé) strany si nějak voliče podělí. Prakticky v žádném modelu nebyly všechny tyto “menší” strany pod 5 %. Výsledek, že všechny budou mít 4,9 % je extrémně nepravděpodobný. Právě u malých stran na hraně 5 % může i menší počet hlasů udělat velký rozdíl ve výsledném složení sněmovny. Viděno touto optikou má hlas pro stranu kolem 5 % hranice potenciálně velký vliv na výsledek voleb (mnohem větší než hlas pro velkou stranu).

Zároveň strašení propadlým hlasem je klasickým trikem k tomu, aby voliči nezkoumali kdo má skutečně nejlepší plány (pro jeho světonázor) a i přes různé pochybnosti (o kandidátech, programech) volili některou z těch “bezpečně velkých” stran.

Přesto má argument “propadlého hlasu” jistý smysl. A to tím větší, čím více věříte tomu, že by tyto volby mohly být poslední svobodné, že by nějaký jasný vítěz za jedno funkční období demokratické instituce zlikvidoval. Takovému scénáři je rozumné snažit se zabránit. Je to ale skutečně případ Česka v roce 2017?

To už je otázka svědomí každého z nás, do jaké míry je dobré volit menší zlo a kdy se dá ještě volit to největší dostupné dobro z nabídky.

Česko 2017

Babiš je určitě velkým problémem. Ale spíše v tom, jak plundruje zemi (ničí půdu, hezky česky obchází pravidla, lže a je to sobec). Na druhou stranu, je v jeho zájmu být v EU (podniká v Německu a Slovensku, tedy eurozóně) a náš systém institucí naštěstí nelze získat jedněmi volbami do sněmovny (v senátu má ANO jen 7 senátorů z 81). Myslím, že strategie i myšlení “antibabiš” je jedním ze základních problémů (i příčin) současného stavu. Proto si nemyslím, že je vhodné volit čistě na základě emoce a kalkulu, jak nejvíce poškodím Babiše. Ono často nakonec vyhrají ti, co volí pozitivně, pro něco (ať už je to jakkoli dobré/špatné). Vzpoměňme na Brexit (volba rámována jako “pro odchod, pro samostatnost” versus “proti ekonomické nejistotě”) nebo na volby prezidenta (Hillary jako kandidátka “proti nevyzpytatelnému Trumpovi”, kdežto Trump pro nějaký pohled na Ameriku).

Hodnocení programu externími subjekty

Přívětivost k životnímu prostředí

Protikorupční opatření

LGBT

Transparentnost volební kampaně

Boj s daňovými ráji

Podrobně ke stranám

Jde o čistě subjektivní výtah bodů, který jsem si udělal ke stranám. Jo a nikde nezmiňuji, že chtějí přidat učitelům. To chtějí všichni (a je to opravdu potřeba). Skoro by to až vypadalo, že jestli se na něčem po volbách shodne jakákoli koalice, bude to tohle. (a schválně, dopadne to tak?)

Zelení

Program:

(+) Nejlepší a konkrétní ekologický program
(+) Prorodinný program (školky, podpora zkrácených úvazků) – pro všechny typy rodin
(+) Pro EU a pro NATO
(+) Otázku bezpečnosti vnímají globálně (ne vývozu zbraní do nestabilních oblastí, ano rozvojové spolupráci)
(+) Prosociální program (řešení exekucí, nedostupné bydlení)
(+) Smysluplný program pro školství (veřejné jako hlavní pilíř, ale větší vnitřní heterogenita)
(+) Podporují malé podnikatele a lokální aktivity
(+) Napojení na občanskou společnost
(+) Mají dlouhodobý rozsáhlý program (nejen pro letošní volby)
(-) Nechtějí vymáhat povinné očkování

Důvěryhodnost strany a kandidátů

(+) Ukotvení v komunální politice (starostové, pozice v exekutivě – skutečná nutnost dělat kompromisy)
(+) Mnoho zkušených a vzdělaných lidí (např. vysoký podíl vysokoškoláků na kandidátkách)
(+) Relativně málo “exotů” na kandidátkách
(+) Vyzrálá demokratická strana (založena už 1989), již má za sebou zkušenost, co může přinést bytí malou stranou ve sněmovně
(-) Kontroverzní lídr Matěj Stropnický (vzdělaný, umírnil se, ale má problém vycházet s lidmi)

Volby 2017

(-) Volební potenciál (dle ČT) 7 % – z myslitelných stran nejmenší šance se dostat do sněmovny
(+) Má smysl volit i jen pro nižší hranice (tedy pro peníze na provoz strany – pomůže v komunálu, umožní rozvoj velmi dobrého programu – kterým se často inspirují i ostatní)

STAN

Program

(+) Jasně pro EU a pro NATO
(+) Strana ukotvená v menších sídlech (tj. mimo krajská centra)
(+) Podpora elektronizace a efektivity státní správy (díky Farskému už nyní lze o řidičák žádat na jakémkoli úřadě obce s rozšířenou působností)
(+) Chtějí méně centralizace, méně kontrol a méně (nebo jednodušší) dotace obcím – ale více peněz obcím přímo
(+) Celkově takoví trochu liberálnější Lidovci bez národoveckého křídla

(-) Některé nebezpečné myšlenky, posilující roli starostů v obcích (ovlivňování výše sociálních dávek pro konkrétní osoby z obce – což by starostům dalo nástroj na určování, kdo si zaslouží více a kdo méně)
(-) Tvrdší postupy, leckdy na hraně pro mě rozumných zásad – např. Třetí stejný přestupek by byl trestným činem (dnes jen u krádeže – rozšíření i na jiné nebo snad všechny přestupky by mohlo dostat do problémů dost lidí, kteří nejsou společensky nebezpeční)